Ach ten první krok

Spousta z nás má ten sen. Přemýšlí nad ním. Odhodlává se. Často už máme nastudováno, co bychom měli udělat pro jeho splnění. Ale udělat ten krok. Ten první. Ten je nejtěžší.

Jsem obklopena lidmi, kteří dle mého názoru něco dokázali. Před pár lety jsem okolo sebe měla hodně cestovatelů. Považovala jsem cestování za důležitou součást mého života a chtěla jsem vidět svět. Chvíli jsem studovala v zahraničí, nějakou dobu pobyla v Indii. Taky jsem naložila psa do auta a zmizeli jsme na dva měsíce projet Španělsko a Portugalsko.

Co je to ale oproti těm, se kterými jsem se srovnávala? Oproti nomádům žijícím v dodávce, kterým jsem záviděla?

Cestování stále miluju, ale abych mohla cestovat déle než na týdenní dovolenou jednou za rok, potřebuji svobodu, kterou jsem vždy viděla ve vlastním podnikání. A tak se kolem mě postupně začali objevovat úspěšní podnikatelé. Ti, co to umí se sítěmi, fotografové, video makeři, marketéři a všichni ti freelanceři.

Dlouho jsem se s nimi srovnávala a měla pocit, že nic neumím.

Pokud se chceš s někým srovnávat, tak jen sama se sebou. Nikdo se nestal úspěšným ze dne na den. Přestože tohle všichni víme, stejně se máme tendenci podceňovat, protože přeci ostatní to umí lépe.

Jenže ti ostatní se to taky museli naučit. Ti ostatní nezačali před týdnem jako ty. Už to dělají roky.

Pamatuju si, když jsem si před lety začala pohrávat s myšlenkou vlastního projektu. Záviděla jsem těm, kteří ho měli. Nikdo mi neřekl rychlý návod, jak na to. Všem to trvalo dlouho a já byla nedočkavá. Měla jsem pocit, že tam, kam chci, nikdy nedojdu.

Cesta byla dlouhá a kostrbatá. Občas jsem na sobě pracovala víc, občas míň, chvílemi to vzdávala. Najednou jsem si ale uvědomila, že už jsem přecijen kus cesty ušla. Stále jsou tu ti, ke kterým vzhlížím a chci dosáhnout toho, co oni. Jenže jsou tu už ti, kteří by chtěli dosáhnout toho, co já.

Dostala jsem se do situace, kdy mám okolo sebe ty, kteří se chtějí posunout. Ty, kteří chtějí začít podnikat, ale nevědí jak na to. Ty, kteří se ptají mě, jak se mi to povedlo.

Díky těm se mohu sama posunout dál.

Za posledních 6 let jsem si sama 3x stavěla web. Hledala se. Psala články, ale neopovažovala se někomu radit. Konečně po šesti letech vidím smysl v tom, co dělám a dál dělat můžu. Propojuji se proto i s ostatními, nechala jsem si s webem tentokrát pomoct, protože už to není jen můj deníček, kde bych psala své myšlenky.

Často slyším, že něco chcete zkusit, ale bojíte se. Není to pro vás. Jste na to moc staré.

Věřte mi, že ne. Chce to jen začít. Pomalu a trpělivě. Nebude to ze dne na den. Bude to trvat, ale čím víc to budeš odkládat, tím déle se výsledek dostaví.

Tak už to neodkládej a začni. Pokud nevíš, jak, tak mi napiš a něco spolu vymyslíme.